Vitamin C a jeho zdroje i účinky

 Vitamin C je rozpustný ve vodě a působí mimo jiné i jako antioxidant. Řekla bych, že je to možná první vitamin, o kterém jsme se naučili už v dětství. Babičky i maminky nás zásobovaly každý podzim nejednou mandarinkou , právě s komentářem o vitaminu C a imunitě, a pokud zrovna vaše babička ne, tak věřte, že ta naše to dělá i za všechny babičky na světě.  

 Nedostatek vitaminu C se na našem těle může projevit v podobě větší náchylnosti k nemocem, únavy, krvácivosti dásní, ale i řídnutí vlasů, či bolest kloubů a celkový úbytek vitality. My lidé máme malou nevýhodu v tom, že nejsme schopni si syntetizovat svůj vitamin C ze svých zdrojů, a proto jsme odkázáni na doplňování tohoto vitaminu právě v potravě a nebo v potravinových doplňcích. Ačkoliv každé tělo uvítá pořádnou nálož vitaminu C, tak jsou mezi námi i jedinci, kteří si tuto vitaminovou péči zaslouží o trochu víc - a to jsou právě staří lidé, lidé vystavené vysoké tělesné námaze, osoby ve znečištěném prostředí a nebo těhotné maminky. Větší a rychlejší spotřebu vitaminu máme také v období dlouhodobého stresu, nebo kuřáci, kteří 1 cigaretou "zlikvidují" 100 mg vitaminu C. Forma, v jaké můžeme vitamin C doplnit může být přírodní - a to formou ovoce a zeleniny, nebo syntetická - potravinové doplňky. Rozdíl mezi nimi je především ve vstřebávání, kdy přírodní forma vitaminu C je pro tělo vstřebatelnější a lépe využitelná, než právě synteticky připravená tableta. Jak už jsem ale zmínila, naše potřeba vitaminu C je různorodá a záleží na našem stavu i okolnostem, takže právě na podzim a v zimě je doporučené zvýšit dávky vitaminů, protože jsme náchylnější k nachlazení a v jídelníčku máme nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny a právě aktuálně jsme vystaveni nemalému stresu. Dávkování se tedy pohybuje od 500mg - do 4g za den, v závislosti na našem stavu i tělesně konstituci. Právě pro vysoké dávkování, není v našich silách pokrýt toto množství z přírodních zdrojů, proto je na místě šáhnout i do potravinových doplňků. Pokud se ale bráníte syntetickému zpracování jistě uvítáte i nabídku tzv. RAW formy vitaminu C , které jsou právě vyrobeny netepelnou formou a jsou z přírodních zdrojů. Pokud usilujete o maximální účinek z vitaminu C, je na místě doplnit vitamin ve spojení s bioflavonoidy, s vápníkem a s hořčíkem. Prospěšnost vitaminu C: Stimuluje imunitní systém v průběhu virových a bakteriálních infekcích Léčba nachlazení Má vliv na pevnost našeho vaziva, uplatňuje se při růstu organismu Účastní se při vstřebávání železa Oxidace škodlivého LDL cholesterolu Hojení ran Snižuje cholesterol Ochrana proti nádorovému bujení Snižuje riziko vzniku krevních sraženin Snižuje krevní tlak Předávkování vitaminem C Jak už bylo zmíněno, vitamin C je rozpustný ve vodě. Tento vitamin není v těle ukládán do zásoby a je tedy malá pravděpodobnost že by došlo k nějakým potížím z předávkování, protože se nadbytek vitaminu C odvádí z těla ven právě močí. Vhodné je však při větším dávkování vitaminu C brát i hořčík, který brání vzniku močových kamenů. Pokud by přeci jen došlo k nějakému přetížení organismu, můžeme se setkat s nežádoucími účinky jako je průjem, vyšší potřeba močení, nebo nadměrné pocení . Pozor ale na suplementaci v případě léčbě cytostatiky - může měnit výsledky diagnostických testů, proto je vhodné konzultovat se svým lékařem dávkování. Vitamin c je rychle vstřebatelný, z těla se začne vylučovat již 2 až 3 hodiny po spolknutí tabletky, právě kvůli rychlé vstřebatelnosti je vhodné doplňovat vitemin C alespoň 2x denně 

Žebříček potravin s největším podílem vitaminu C (záměrně uvádím zdroje běžně dostupné v podzimních měsících) 

 Šípek - 426 mg
 Rakytník 400 mg
 Žlutá paprika 341 mg
 Červená paprika 209 mg
 Brokolice 89 mg
 Kiwi 92 mg
 Růžičková kapusta 85 mg
 Zelí 49 mg

A co tedy ty tolik oblíbené mandarinky?
 K doplnění vitamínu C nejsou citrusové plody příliš vhodné, neboť obsahují askorbinázu - enzym, který kyselinu askorbovou snadno rozkládá. Ve srovnání s výše uvedenými potravinami navíc z hlediska obsahu vitamínu C vždycky prohrají. Určitě je proto vhodnější sáhnout po rakytníku, šípku nebo žluté paprice. 

Určitě nebude žádným překvapením, když vám napíšu, že se vitamin C znehodnocuje právě tepelnou úpravou, proto je nejvhodnější zpracovávat potraviny do 70st, kdy se v potraviny zachová poměrná část vitaminů. Šípky - poklad podzimu Šípkových keřů najdeme všude plno, navíc teď už jsou krásně zralé a plné vitaminů. Ideální dobou pro sklizeň je právě přelom měsíce září a října. Sbírají se pevné červené plody bez viditelných skvrn a poškození a když šípek rozkrojíte, čeká na vás plno semínek. Zpracování K sušení jsou vhodné právě ty plody, které ještě neprošly prvními mrazíky, plody které jsou pevné a zralé. Doma pak šípky umyjeme, osušíme, rozkrojíme a vyskládáme na plech s pečícím papírem. Sušíme v troubě při teplotě 60 - 70 st při pootevřené troubě aby vlhkost mohla ven. Správně usušené plody poznáte tak, že mají krásnou tmavočervenou barvu a dají se dobře rozlomit a rozdrobit. Usušené šípky pak skladujte v pevně uzavíratelné sklenici a chraňte je před vlhkem. Pozor pak na přípravu čaje - určitě zalévejte vodou, která je též ochlazená na 70st, aby množství vitaminů bylo zachováno co nejvíce. Měkké, přemrzlé šípky nemusíme nechávat na pospas zimě, ale i ty můžeme zpracovat. Podíl vitaminů však v plodech klesá právě vlivem přemrznutím ale i následným zpracováním. Každopádně z takových šípků si můžete doma vařit šípkovou marmeládu, kterou později využijete třeba do vánočního cukroví, dezertů a nebo na šípkovou omáčku k masu.